Z historie

S využitím textu z knihy Staňkov 775 let, nakl. NAVA, Plzeň 2008

Tradičně je rok 1602 uváděn jako doba vzniku měšťanského pivovaru ve Staňkově a je vázán na udělení práva várečného Staňkovským chotěšovskou vrchností. Pivo se údajně vyrábělo jednou až dvakrát týdně v množství pěti až šesti soudků. Odbyt byl zajištěn především v místě, neboť v okolí se pivo vařilo ještě v Čečovicích, v Chotiměři, v Osvračíně a v Přívozci.

Jeden z nejstarších pivovarů ve Staňkově byl v budově staré radnice na náměstí.

Pivo se zpočátku vařilo v soukromých domech. Pozdější zprávy o stavu radniční budovy nasvědčují tomu, že i její prostory byly využívány pro výrobu piva. Varna piva bývala ve 40. letech 19. století také v domech čp. 71 a 72. V sedmdesátých letech je jako pivovarský objekt uváděn domek v Chodské ulici čp. 118, kde se říkalo u Pražků. Naproti tomuto domu bývala studna, kterou pivovarští používali jako vodní zdroj k výrobě lahodného moku. K pivovaru patřívala sušárna. Ta se nacházela vedle městské radnice v místě, kde byl v roce 1923 postaven obecní dům. Sklepy měl pivovar za městečkem nad cihelnou Františky Kreysy v lokalitě, kde se říkalo „v lochu“. Měšťanský pivovar býval majetkem sousedským a výroba piva byla licitována.

Nájemci pivovaru a zároveň sládky byli v 19. století např. Václav Zinnner, Michal Tauber, Matěj Zídek, Václav Kozina, Václav Schmiedt, Jan Stretz.

V těchto místech (stavba uprostřed) stával měšťanský pivovar.

Od roku 1872 se píše historie staňkovského akciového pivovaru. V čele akciové společnosti byl poštmistr Edmund Meyroser z Meybergu a obchodník Josef. C. Kreysa, prvním sládkem J. Kestřánek. Bohužel nedostatek zkušeností s podnikáním tohoto druhu vedl ke krachu. Pivovar byl ve veřejné dražbě prodán Karlu Trauttmansdorffovi. Za nového majitele začal podnik prospívat, k tomu přispělo i zrušení pivovarů v Čečovicích a Hostouni, zřízení skladu piva na místě zrušeného pivovaru hraběte Dohalského v Přívozci a zastavení výroby piva též v Chotiměři. Pivovar byl průběžně modernizován, získal elektrické osvětlení, vlastní gravitační vodovod, později poloautomatický stáčecí stroj na láhve. V roce 1911 dosáhl největšího výstavu od svého založení a vyrobil 45 400 hl pěnivého moku.

Pohled na pivovar ve 30. letech 20. století.

Do roku 1945, kdy byla na pivovar uvalena národní správa (správce Em. Chvojka a sládek Jiří Heller), zůstal podnik ve vlastnictví Trauttmansdorffů. V roce 1948 se stává v rámci ministerstva potravinářského průmyslu součástí nově utvořeného podniku Západočeské pivovary, n. p. Plzeň, který sdružoval 18 závodů Plzeňského kraje. V roce 1952 byl rozdělen na dva samostatné podniky Chodské pivovary a Západočeské pivovary, pod nimiž zůstává staňkovský pivovar. V roce 1954 došlo k další reorganizaci pivovarské výroby, při které byly zrušeny Chodské pivovary a část těchto závodů včetně části závodů Západočeských pivovarů vytvořila nový celek se sídlem ve Staňkově. V roce 1958 bylo podnikové ředitelství ve Staňkově zrušeno a všechny závody přešly pod Plzeňské pivovary, n. p. Plzeň. Nově scelený podnik dostal název Západočeské pivovary, n. p. Plzeň. Od roku 1963 se staňkovské pivo dodávalo i na Slovensko a sladem zásoboval pivovary v Chebu, Chodové Plané a Karlových Varech, vyvážel se i do tehdejší Německé demokratické republiky. Od počátku ledna 1977 byl připojen jako provoz k domažlickému pivovaru a rozhodnutím generálního ředitelství Pivovarů a sladoven v Praze z 23. května 1977 určen k uzavření. Výroba piva byla ukončena k 1. říjnu, výroba sladu dobíhala v rámci kampaně ještě počátkem příštího roku.

V roce 1980 objekt přešel do vlastnictví národního podniku Zelenina. Technické zařízení sloužící k výrobě piva bylo z valné části zlikvidováno, stáčírna rozřezána a odvezena do sběru, sklepení vybetonováno. Po roce 1989 byl pivovar připraven jít do aukce v malé privatizaci. Než však k aukci došlo, zvýšila se administrativním výnosem významně jeho cena a objekt se neprodal. Důležité bylo, že následně přešel pivovar do majetku města, ovšem snahy získat investora k obnově výroby piva byly neúspěšné. Zájemců o jeho koupi byla celá řada, mezi nimi množství pochybných, kteří budili podezření, že za pivovar vůbec nezaplatí. Po delším jednání získala za odpovídající cenu pivovar firma KUZO Kurta Zollnera z Německa, která se zabývala zpracováním hub a lesních plodů. Nový majitel začal pivovar i stavebně upravovat. V dalším období  jej vlastnila firma Magu Bohemia, zabývající se rovněž potravinářskou výrobou, zejména zpracováním hub. Později měla část pivovaru využití jako antik zejména pro německou klientelu. Některé budovy už bohužel nadále podléhaly zkáze, protože je dlouhodobě nikdo neudržoval.

Objekt pivovaru byl dlouho na prodej a nový zájemce se přihlásil až v roce 2020. Od podzimu toho roku jsou i z venku vidět probíhající stavební úpravy. Snad se zde jednou dočkáme i vzkříšení staňkovského pivovarnictví.

Budova pivovaru kolem roku 2010.